Prameny a studánky
Hlavní nabídka > Varia
Velké Karlovice, pramen potoka Velká Hanzlůvka na Vysoké
Turisticky značená stezka na Vysoké, nejvyšším vrcholu Vsetínských vrchů, odedávna vedla po jejím jižním úbočí. Když bylo lesní těžbou její návrší na samém počátku 90. let minulého století odlesněno a z Vysoké se po mnoha desetiletích znovu otevřel podmaňující a jedinečný kruhový rozhled, bylo turistické značení převedeno z úbočí Vysoké přes její vrchol. Nově vysazený lesní porost ovšem velice rychle změnil holou tvář Vysoké, kterou už nyní čím dál do větší hloubky znovu obepíná les, a kouzelné výhledy
z ní vzaly na dlouhé časy nenávratně za své…
Kdykoliv jsem procházel po lesní cestě na jižním úbočí Vysoké ( v nadmořské výšce přibližně 885 m ), vždycky mne upoutávala v trávě skrytá tůňka vody. Mohla by z ní být studánka.
A podařilo se mi ji v červnu 2005 postavit. V suchém a letním období pramen ovšem není kvalitní.
Na severním úbočí Vysoké se nacházejí prameniště Rožnovské Bečvy a Bílé Ostravice…
Kdykoliv jsem procházel po lesní cestě na jižním úbočí Vysoké ( v nadmořské výšce přibližně 885 m ), vždycky mne upoutávala v trávě skrytá tůňka vody. Mohla by z ní být studánka.
A podařilo se mi ji v červnu 2005 postavit. V suchém a letním období pramen ovšem není kvalitní.
Na severním úbočí Vysoké se nacházejí prameniště Rožnovské Bečvy a Bílé Ostravice…
Horní Bečva, pramen Žárového potoka v Juráčce – U fojtova korýtka
Místa někdejších polností, pastvin a lesa bývalého fojtství na Horní Bečvě s jejich přilehlým okolím nesou řadu zajímavých názvů i stop po jejich hospodářském využívání v minulosti.
Lesnatý vrch nadmořské výšky 759,7 m v mapách patrně nepřesně označovaný jako Červenec nesl v nepodchycené terminologii starousedlíků nejen pro svá jihozápadní úbočí dodnes dochovaný název Juráčka, zatímco Červencem byl označován od něho směrem k severovýchodu vrch o nadmořské výšce 726,5 m a dále za ním k východu nad sedlem zvaným Míčův vrch se rozkládá Kyčerka (Poláchova) 683,4 m. Všechny tyto vrchy tvoří horský předěl mezi údolími Kobylská a Kněhyně.
K logickému označení vrcholu lesa Juráčky názvem Červenec svádějí místní názvy starých sídelních lokalit na jeho východním a jižním úbočí – Horní Červenec a Dolní Červenec.
Název rozsáhlé a prudce vystupující stráně nad bývalým hornobečvanským fojtstvím pod lesem Juráčkou Žáry vznikl pravděpodobně při získávání této zemědělské půdy po žáru nebo žárech, tzn. požáru, vyhoření lesa, a v ní protékající potok byl odvozeně nazýván Žárovým.
V Juráčce při levém břehu Žárového potoka pod křižovatkou lesních cest jsou v terénu patrná obvyklá tři stanoviště někdejšího milíře.
V prameništi Žárového potoka (přibližně v nadmořské výšce 665 m) při samé hranici s lesní parcelou spadající k usedlosti čp. 7 U Adamů a při lesní cestě vystupující na Horní Červenec býval odedávna vsazen dřevěný žlábek k jímání tekoucí vody a místní ho označovali názvem U fojtova korýtka.
V červenci 2007 jsem toto místo obnovil a zpevnil k němu přístup.
Horní Bečva, pramen „Hladové vody“ v Juráčce
Při bývalém fojtství se někdy od druhé poloviny 19. století nacházely tzv. hoferské chalupy s vyčleněnými políčky a lukami, na nichž si jejich trvalí nájemci (podruzi = hofeři) samostatně hospodařili a přitom nádenickou prací a službou zajišťovali provoz velkého hospodářství někdejšího fojtství… Taková skrovná chalupa s hospodářstvím stála i uprostřed lesa Juráčky na jejím prudkém západním úbočí, nazývaným prostě Na lúce…
Za dolním okrajem její pastviny vyvěralo v lese silné vodní zřídlo (přibližně v nadmořské výšce 600 m), odedávna využívané k napájení dobytka. Ovšem tomuto pramenu se říkalo Hladová voda s poukazem na její údajné účinky podporující trávení…
Od začátku března do konce dubna 2008 jsem pramen upravil na studánku a zpřístupnil ho. Žel v červnu 2014 bylo bezprostřední okolí pramene poškozeno vývraty smrků, způsobenými větrnou smrští…
Z podnětu Hany Trlicové-Malinové byla v červnu 2010 na studánce umístěna keramická tabulka s nápisem „Kájova studánka“. Jejím autorem je Jan Trlica.
